DARK HORSE
photo: Bengt Wanselius, Norrdans 2012
DARK HORSE - DIVADLO
V životě existují chvíle, kdy potřebujeme v sobě objevit sílu, o které jsme nevěděli, že existuje, nebo jsme ji vědomě potlačili. Někdy je třeba naslouchat vnitřním hlasům a řídit se intuicí, která nás vede a ovlivňuje náš život bez ohledu na to, jak absurdní se to může zdát.
Choreografie a koncept: Lenka Vagnerová
Hudba: Ivan Acher
Kostýmy: Jasminda Asplund Blanco, Monika Jonášová
Světelný design: Michal Kříž
Účinkují: Fanny Barrouquère Bašista
Foto: Bengt Wanselius
Za podpory: Ministerstvo kultury, hlavní město Praha
Premiéra původního díla: 16.9.2012, Murberget Länsmuseet Västernorrland, Härnösand, Sweden
Pražská premiéra a adaptace: 4.2.2016 ve Studiu ALTA
Premiéra filmu Dark Horse v režii Tomáše Poláka byla uvedena 11. února 2021 na Festivalu tanečních filmů, jehož dramaturgyněmi a producentky jsou Jana Návratová a Petra Kašparová.
Dark Horse je představení, které vzniklo v roce 2012 pro švédský soubor NORRDANS. Bylo vytvořeno jako sólo pro tanečnici Fanny Barrouquére Bašistu. Zadání bylo jasné – vytvořit inscenaci pro celé rodiny a mladé publikum. Představení, které dokáže oslovit jak dětského diváka, tak dospělého. Cílem bylo přinést tanec do škol a zároveň přilákat školy do divadla.
Fanny odehrála s tímto představením přibližně 50 repríz po celém Švédsku – ve školách i divadlech, v interiéru i venku. Sólo jí bylo ušito přímo na tělo.
„Když jsem měla možnost vybrat si tanečnici, pro kterou sólo vytvořím, věděla jsem, že to bude Fanny. Má v sobě neskutečnou hravost, fantastický taneční projev, skvělou techniku i přirozené herecké schopnosti.“ — Lenka Vagnerová
Dark Horse je představení o „černém koni“ – o člověku, na kterého ne vždy sázíme, a přesto nás může velmi překvapit. Je to představení o skryté síle v nás, o hravosti, šibalství a hodnotách, kterým věříme. O malém dítěti, které v sobě každý nosíme, ale které druzí nemusí na první pohled poznat – nebo se ho sami někdy bojíme projevit.
Dark Horse je představení o jedné tanečnici a mnoha příbězích.
Kredity Norrdans 2012:
Choreografie: Lenka Vagnerová
Hudba: Ivan Acher
Kostýmy: Jasminda Asplund Blanco
Světelný design: Michal Kříž / Fredrik Zetterberg
Účinkují: Fanny Barrouquère
Foto: Bengt Wanselius
Premiéra: 16.9.2012, Murberget Länsmuseet Västernorrland, Härnösand, Sweden
Pražská premiéra: 4.2.2016 ve Studiu ALTA
DARK HORSE - FILM
Zrození, čisté, jako nepopsaný list. Ona je jen hladká vosková deska, do které ostatní píšou rýčem. Cesta není přímá. Má mnoho začátků a konců a před sebou ty velké slavné vstupní dveře s lesklou klikou…
Premiéra 11.2. 2021
directed by: Tomáš Polák
concept and choreography: Lenka Vagnerová
performed by Fanny Barrouquère
scenario: Lenka Vagnerová, Tomáš Polák
music: Ivan Acher
musicians: Jana Vébrová, Ivan Acher
director of photography: Pavel Klener
2nd camera: Jakub Fencl
1st camera assistent: Jakub Nemčok
edited by: Tomáš Polák
color grading: David Matras
costume: Michal Heriban, Jasminda Asplund Blanco
props design: Michal Heriban
production manager: Alžběta Málková
supervision: David Hinton
directed by: Tomáš Polák
produced by: Dance Film Festival Prague Jana Návratová Petra Kašparová
co-produced by: Lenka Vagnerová & Company
supported by: Ministry of Culture Czech Republic, City of Prague
thanks to: Barbora Rokoszová Město Hrádek nad Nisou Sdružení Serpens
Recenze:
"Fanny Barrouquére je zjevení, proud fluidní energie, za níž máte chuť se rozběhnout a dělat to, co ona. Tak sugestivně a lehce působí její strhující entré v „černém koni“ – opanuje bryskním, a při tom pěnově měkkým tanečním úprkem scénu. V bílém tričku a širokých kalhotách na bílém baletizolu působí jako ztělesněný příslib, nadšení a naivita. Celé tělo má pod proudem – měkký hrudník neustále pulsuje, končetiny lítají vzduchem a tělo končí v rychle rolovaných, takřka neslyšných, pádech. A navrch si z nás brzy začne dělat legraci... Do celé té její tanečně-akrobatické elegance najednou probleskují komické momenty. Ano, Fanny je klaun." (Jana Návratová, TANEČNÍ ZÓNA)
"Sólo je ušito doslova na tělo tanečnici Fanny Barrouquére, na tělo pružné, vláčné a tvárné. A na tvář, jež dokáže vykouzlit nevinný úsměv, úžas i prostou dětskou potměšilost, která také v každém človíčku vyrůstá docela brzy. Inscenace vystačí s jednoduchými scénickými prostředky."
"Fanny Barrouquére prochází stavy radosti a opojení, stejně jako smutku, výborně hraje v každé poloze i při nečekané interakci s diváky. Celá inscenace má laskavý a humorný podtext, šibalské pohledy vrhané do publika stále vzbuzují smích. Pohybová nadsázka vévodí většině výjevů, převládají pasáže s jasně čitelným obsahem, jemuž divák porozumí, ačkoli mu není servírován formou pantomimy. Prostor pro fantazii zůstává po celou dobu. Dětského diváka jistě inscenace a interpretka, jejíž oči jsou téměř všudypřítomné, jistě pohltí." (Lucie Kocourková, OPERA+)
"Hra s kostýmem probouzí další imaginaci, tanečnice vlastně předvádí, jak snadno lze vykouzlit vodní hladinu nebo jakýkoli fantastický povrch."
Mimo vlastní soutěžní přehlídku bylo promítáno několik premiér českých tanečních filmů, které vznikaly během pandemie. Byl to skvělý snímek Tomáše Poláka a Lenky Vagnerové Dark Horse, který měl premiéru na velkém plátně.
Režisér Tomáš Polák se poznal s Lenkou Vagnerovou již za studentských let, ale setkání při natáčení ryze tanečního výkonu bylo pro něj nezvyklé i nové. Příběh ženy se odehrává v krajině (v písku u zálivu či jezera, v lese) a v opuštěném chladném interiéru kostela. Sledujeme její proměny i intimní drama. Tanečnice a performerka Fanny Barrouquère se tajemně proměňuje, reaguje na prostředí, v kterém se ocitá, ale mění se téměř „kafkovsky“ do jiných světů, jiné dimenze. Sólový výkon a výrazné sdělení tanečnice, detaily jejího prožitku, tak odlišné od jevištního, má pevně v rukou filmová kamera. Samozřejmě, že i hudba Ivana Achera udává rytmus tanečnímu dramatu. Jedná se o nevšední snímek, který vychází z původně delší choreografie Lenky Vagnerové, při kterém vás mrazí. (Marcela Benoni, Taneční aktuality)
